Na festivalu PENDL – ostravská klubová noc s představí legendy českého hip-hopu v projektu Orikoule. Přinášíme rozhovor s nimi, mimo jiné i o tom, jak se těší do Ostravy.

V sobotu 6. 2. 2015 se během jedné noci v šesti ostravských klubech představí přes 30 kapel. Mezi nimi i mnoho hvězd, jako například Vypsaná fixa, Květy, WWW Neurobeat, či Orikoule, což je hip hopový projekt dvou známých českých raperů Oriona (Peneři strýčka homeboye) a Jamese Cola a právě s nimi Vám přinášíme rozhovor před touto ostravskou hudební událostí zimy. Vstupenky jsou v předprodeji za 250 Kč, respektive 190 Kč (studenti, senioři a ZTP) v klubech Cooltour, Barrák, Stará Aréna, La Cachimba a Plan B Hardcore Cafe. Více informací na www.pendlostrava.cz.

Podle vašich slov projekt Orikoule vznikl tak nějak na popud publika. Míjíte se od roku 2000, více jste se sblížili na Teritorium tour, kde jste zaujali publikum, od té doby existuje Orikoule. To už je téměř devět let. Jaká je vaše cesta? Co se u vás za tu dobu změnilo?

Známe se nějak od roku 2001. Na labelu Terorist? jsme v roce 2002 Jamesovi vulgo P.H.A.T.ovi vydali album Frekvence P.H.A.T. 2005 a 2006 jsme odjezdili společně mnoho koncertů k Teritoriu a naše spolupráce vyústila deskou Orion a James Cole – Orikoule. Po dalších projektech na obou stranách cítíme potřebu navázat novým albem. Je pro mě až neuvěřitelný, že je to už 7 let.

Jak se vám spolupracuje?

S Colem se dá dělat, ale do všeho mluví, furt se uráží a hlavně všechno dělá strašně rychle, takže na mě musí čekat a je s nim k nevydržení. Nejhorší je při natáčení videoklipů, to bych ho nejradši nakopal do prdele. Jinak se nám spolupracuje dobře. Teď jsme vlastně zase na začátku, takže mi držte palce, ať ho nesejmu.

Úvodní medailon charakterizuje ve zkratce album Orikoule. Jak se sluší a patří jde ve své podstatě o stále omíjenou frázi. O čem je album Orikoule podle vás?

Jak sám název napovídá je o nás dvou v tom nejlepším světle. Jsme ve hře dlouho, takže to už bereme s odstupem a humorem. Kam ale bude přesně směřovat Orikoule 2, to se nechte překvapit.

Odkud pramení nečekaná spolupráce na albu Orikoule s Matějem Ruppertem, Romanem Holým či Otou Klempířem? Jak probíhalo nahrávání s nimi? O Matějovi klidně pohovořte víc, neboť víme, že to hlavně pro tebe Jamesi byla spolupráce snů.

Jelikož jsme Orikouli chtěli udělat z části trochu více hudebnější a zpěvnější, prostě naší muziku přiblížit i starším posluchačům, rozhodli jsme se oslovit výše jmenované ke spolupráci. S Romanem jsme se znali, tak to byl jeden telefonát a návštěva studia.

Jste jedni z hlavních protagonistů dokumentárního filmu Česká RAPublika (2008). Kde se vzal nápad natočit tento film? Mám pocit, že vizuál, který dokument přinesl, už není úplně aktuální. Lecos se za těch mnoho let změnilo. Což takhle Česká RAPublika podruhé?

Nápad se zrodil v šílený hlavě režiséra Pavla Abrháma. Z dnešního pohledu už je to dost úsměvné a navazovat bych na to ani nemusel.

„Stačilo natáhnout si mikinu s kapucí, nasoukat se do okapsovaných gatí s rozkrokem někde nad koleny, nejistotu schovat za gesta okoukaná z drsňáckých amerických klipů a pečlivě nacvičovat doma před zrcadlem. A hle, raper model Jižák byl na světě… Byť je to řečeno velice zjednodušeně, takhle nějak vypadala představa řadového konzumenta a v této podobě si ji značná část českých fanoušků hip hopu bohužel podržela dodnes.“ (zdroj: www.koule.cz, Orikoule: Škoda jedu, který stříkne vedle) Zkuste tuto představu lidem z hlavy vytlouct. Kdo kromě vás hýbe současným světem českého hip-hopu?

Myslím, že není potřeba někomu vtloukat něco do hlavy. Ať má názor každej jakej chce. Je to o hudbě a o tom, jak to kdo cejtí. Mě se z novejch jmen líbí Refew, Ektor nebo Mooza. Určitě se nějaký další jména ještě vyloupnou.

Michale, pravidelně vystupuješ jako party DJ. Jak se liší DJ-ský večer od koncertu? Jsi třeba před koncertem víc nervózní?

DJský sety nebo party bejvaj spontánní. Vezmeš věci a hraješ je podle toho, jak se akce vyvíjí. Někdy se musíš přizpůsobit lidem, jindy máš volnější ruku. Koncerty maj jasně připravenej program, kterej je z 90 procent neměnnej. Lehkou trémičku mám ale skoro vždycky. Nemám to úplně na háku, záleží mi na tom, aby to dobře dopadlo a aby byli lidi, co přijdou na koncert spokojený.

V našem kraji u prvních krůčků formování rapu byli Rhymes Street Squad. Jak se vám líbí tento kompilační projekt v rámci českého hip-hopovém kontextu?

Pamatuju si akorát Finiho a jeho trek Děvko nebo jak se to jmenovalo. „Nedělej pičoviny nebo tě zastřelim…“ V Praze to byl hit.

V rámci 20ERS byl jedním z nejpřekvapivějších hostů i ostravský písničkách Jaromír Nohavica, ke spolupráci jej přizvali jihlavští Pio Squad a vznikla skladba Já tam byl. Jaromír Nohavica po této příjemné zkušenosti řekl, že hip-hopové rýmy by skládal na dálnici: „Kdybych jel dnes do Prahy, vzal bych si do přehrávače na cestu tam a zpět – což je pro mne zhruba sedm hodin – třeba Vece, Čistychova, nějakého Tede, pár výběrů, třeba Nejbry. Ale už zítra by to bylo šest jiných. A pozítří, kdyby to šlo, bych si pouštěl dokola nějakou černou vinylovou, například „Nie boj sie zmiany na lepsze“, a mezi kamiony na D1 bych si do instrumentálek sám vymýšlel rýmy.“ Otázka na vás. Kde se nejlépe „rýmuje“ vám?

Do Ostravy jezdím nejradši vlakem a při tom koukám z okna nebo na film. Když píšu texty, tak doma v klidu. Když mě něco napadne, nahraju si to do telefonu, pak se k tomu vrátím.

Je něco co byste rádi vzkázali ostravskému publiku?

Ostrava!!! se může těšit na věci z Orikoule, ale i na průřez solo tvorbou. Jak starší, tak především novou. Ať už jsme u vás.

Sdílejte také na